Obec Holubov

O obci

Historie

Holubov
s osadami Krasetín a Třísov v čase a proměnách

strana: 1   2

Tyto malebné vísky se nacházejí na úpatí hory Kleť.

Zeměpisná poloha:
14°20' východní délky
48°35' severní šířky
523 m nad mořem.

Vzdálenosti mezi jednotlivými osadami jsou
Holubov - Krasetín: 900 m
Holubov - Třísov: 1900 m
Krasetín - Třísov: 2300 m

První podrobněji známé osídlení v okolí bylo hradiště u Třísova - Keltské oppidum (sídliště, městečko). Keltové (Gallové) obývali území od 3.-4.st.př.n.l. Bylo vybudováno kolem r.60 př.n.l. na území o rozloze asi 26 ha. Vnitřní val vybudovaný z hlíny a kamení a vyztužený dřevěnými kůly byl v základně široký 7 metrů a vysoký byl 4 až 5 metrů. Obyvatelé se věnovali zemědělství, chovali dobytek, ovce a koně. Rozvíjela se řemesla, znali tavení rudy a vyráběli nástroje a zbraně z bronzu i ze železa. Po jejich odchodu před vpádem germánského kmene Markomanů a po tažení divokých Hunů se zde ve 4.-7. století od východu usadil slovanský kmen Doudlebů.

Holubov:
Vesnice stojí již dlouhou dobu a náležela pod vládu
Vítkovců i Rožmberků. První zmínka o obci se datuje do roku 1379. Stával zde v dobách starších dvůr, který zanikl r. 1501 a zůstal pustým. Připomíná se již roku 1383. Název je patrně dán od zmíněného Holubova dvora, který patřil k panství Dívčího kamene.

Obec Holubov leží v českokrumlovském okrese, asi 15 km od Českého Krumlova. Je rozložena v podhorských údolích, podél řeky Vltavy a Křemžského potoka, patří do komplexu Blanského lesa.

Krasetín:
Vesnice se nazývá v obecné mluvě Krásetín, ač ve všech starších listinách i ve všech soupisech panství
Rožmberských píše se jako Krásletín. Patřil rovněž k panství Dívčího Kamene.

Třísov:
Vesnice také patřila již od dávných dob k panství krumlovskému pod moc
Vítkovců a Rožmberků. Po založení hradu Dívčí Kámen připadl Třísov správou k němu. V dobách rožmberských byla vesnice sídlem rychty. Název je odvozen snad od Třesova Dvora.




Doprava:
Obcí prochází od roku 1891 železniční trať z Českých Budějovice do Volar. Největším objektem této trati je 100 m dlouhý a 30 m vysoký železniční viadukt (železný most) před stanicí Holubov - je to železná příhradová konstrukce položená na 2 postranních kuželovitých pilířích a 1 pilíři středním.

Obcí dále prochází silnice z Prachatic přes Brloh, Křemži, Holubov (zde se připojuje silnice od Českých Budějovic), Zlatou Korunu a Český Krumlov.

Významné stavby a památky:

Třísov:
U železniční zastávky stojí památná lípa se starobylou kapličkou, obě z roku 1776 .
Zde také začíná značená
naučná stezka, která prochází přes Keltské oppidum, Dívčí Kámen, přírodní rezervací Holubovské hadce podél Křemžského potoka až k železniční zastávce v Holubově.

Na ploše 26 ha se v sousedství osady rozkládají pozůstatky keltského oppida. Zde byl prováděn výzkum krátce před druhou světovou válkou a pak v 50. a 60. letech zde probíhal intenzivní výzkum pod vedením dr. Jiřího Břeně z Národního muzea Praha. Bylo zde objeveno keltské město z r. 2000 př.n.l. Na skalnatém ostrohu byl prováděn v 60. létech výzkum doby bronzové a to dr. Josefem Poláčkem z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Na soutoku Křemžského potoka s Vltavou nalézají se malebné zříceniny hradu Dívčí Kámen. Jeho zakládací listina je z roku 1349, rozsáhlejší zpevňovací práce zde prováděla Československá akademie věd pod vedením dr. Hejny v 60. létech.

Holubov:
Pod nádražím v Holubově (dříve část nazývaná Adolfov) stávaly až do roku 1874 železářské pece a čtyři hamry. Huť na tavení železné rudy v Holubově postavili v roce 1841 budějovičtí podnikatelé Vojtěch Lanna, František Klavík a Jan Procházka. Železárna byla nazvána jménem knížete Adolfa ze Schwarzenberga a později i s přistavěnými domy nesla dlouho název Adolfov (Adolfstahl, Adolfovo údolí). Holubovské nádraží neslo tento název ještě asi do roku 1923. Pohonnou silou železárny byl potok, který uváděl do pohybu 11 vodních kol. Ta přenášela výkon na hamry a další mechanismy. V huti se topilo dřevěným uhlím. Huť zaměstnávala asi 120 lidí, vysoká pec byla zrušena roku 1870, celá huť potom roku 1878. Železná ruda do hutí adolfovských dovážela se ze Zaháje u Hluboké, od Červeného mlýna a od Strážkovic. Ještě dnes je možno v různých místech v okolí nalézt vysokopecní strusku jako připomínku minulých dob.

Od roku 1878 počal zde podnikat francouzský podnikatel A. L. Japhet, jehož firma zde vyráběla až do roku 1885 ohýbané židle.

Holubovský závod Artypa vybudoval František Sklář na troskách staré železárny v letech 1945-46. František Sklář byl malíř a grafik a svůj podnik pro tisk a výrobu papírového zboží zde založil i pro blízkost papíren ve
Větřní a v Loučovicích. Po znárodnění v roce 1948 převzaly bez náhrady závod Jihočeské papírny. V r. 1950 byl Sklář pod záminkou finančních machinací odsouzen a uvězněn. Hlavním programem Artypy se stal tisk a výroba skládaček, etiket a potahované kartonáže pro farmaceutický průmysl a kosmetiku. Velká modernizace podniku probíhala hlavně po roce 1980. V současnosti je jeho majitelem společnost Artypa s.r.o., výroba si zachovává svůj původní charakter, podnik má velmi dobré jméno a jeho výrobky jsou známé široko daleko.

Pestrou historii má také Holubovský mlýn, který prý stál již roku 1721 a jeho majitelem byl mlynář Melmer. V roce 1913 dobře zavedený mlýn koupili sedláci Jan Valenta ("Kuchař"), Václav Dítko ("Klíma") a Tomáš Frojda ("Hanuš") a založili mlýnské družstvo. Výsledky hospodaření byly velmi dobré a v roce 1914 postavilo družstvo místo brodu k Holubovu nový most. V roce 1929 byl Holubovský mlýn přestavován, zvýšen o patro, zařízen novými stroji a vodní elektrárnou. V roce 1945 mělo družstvo již 182 členů z širokého okolí. V roce 1953 muselo mlýnské družstvo předat zestátněný mlýn "Jihočeským mlýnům". Po dvou letech byl mlýn zrušen, zařízení demontováno a odvezeno. V roce 1958 převzalo mlýn Holubovské JZD, které ho užívalo jako sklad obilí.

strana: 1   2

 

Ivan Svoboda, kronikář obce

 

 

 

Vývoj názvu obce :

1379 - Holubow
Holubov - Holubův dvůr
Třísov - Třesův dvůr
Krasetín - Krasatův dvůr


Historie obce :

První zmínka o Holubově a Třísově je v takzvaném rožmberském urbáři, ve kterém byl asi roku 1379 (někdy se uvádí i letopočet 1374) zapsán nemovitý majetek tehdejších držitelů tohoto kraje pánů z Rožmberka. Holubov a okolí tehdy patřily ke statku Dívčí Kámen, který byl nazván podle hradu, jenž si zde postavili v roce 1349 bratři Rožmberkové. Statek byl součástí panství Český Krumlov.


Památkové objekty v obci :

rozhledna a chata na Kleti

Třísov - keltské oppidum ( Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov ) s terasami, na nichž bývaly chaty řemeslníků - opevněné hradiště se složitou fortifikací leží na ostrohu mezi Vltavou a Křemžským potokem. Vyhlášeno za archeologickou památkovou rezervaci.


Příroda :

Obec se nachází přímo v Chráněné krajinné oblasti Blanský les, poblíž obce lze nalézt několik přírodních rezervací: Kleť - smíšený les s převahou buku, Holubovské hadce (15,68 ha, vyhlášená roku 1972) s florou a vegetací na hadcovém podkladu a Bořinka (naleziště minerálů), Naučná stezka Třísov - Dívčí Kámen - Holubov. Průchod výhradně po turistické cestě.


Pověsti a legendy :

Kleť
Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváří a jiskrného pohledu, o kterém se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kamení do všech stran. Bludný mnich, který šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleti jsou zbytky onoho mocného sídla rozkotaného ďáblem.

Třísov


Osada je částí obce Holubov

Obec Holubov, 382 03

Nadmořská výška: 523 m.n.m.

Počet obyvatel: 216

Vzdálenost:
Holubov 1900 m, Krasetín 2300 m

 

Historie obce :

Osada Třísov se připomíná poprvé v roce 1379 jako villa (= ves) Trzyessow. V r. 1383 se uvádí jako Trzisow a od r. 1541 jako Třísov. Její název pochází po majiteli dvora, tedy Třesův dvůr. Vesnice patřila k panství krumlovskému pod moc Vítkovců a Rožmberků. Po založení hradu Dívčí Kámen připadl Třísov správou k němu. V dobách rožmberských byla vesnice sídlem rychty.

Na ploše 26 ha se v sousedství osady rozkládají pozůstatky keltského oppida. Zde byl prováděn výzkum krátce před druhou světovou válkou a pak v 50. a 60. letech zde probíhal intenzivní výzkum pod vedením dr. Jiřího Břeně z Národního muzea Praha. Bylo zde objeveno keltské město z r. 2000 př.n.l. Na skalnatém ostrohu byl prováděn v 60. létech výzkum doby bronzové a to dr. Josefem Poláčkem z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Na soutoku Křemžského potoka s
Vltavou nalézají se malebné zříceniny hradu Dívčí Kámen. Jeho zakládací listina je z roku 1349, rozsáhlejší zpevňovací práce zde prováděla Československá akademie věd pod vedením dr. Hejny v 60. létech.

Obcí prochází silnice z Prachatic přes
Brloh, Křemži, Holubov (zde se připojuje silnice od Českých Budějovic), Zlatou Korunu a Český Krumlov a od roku 1891 železniční trať z Českých Budějovice do Volar. Z třísovské železniční zastávky okolo mohutné památné lípy (výška 31 m, obvod 7 m, stáří přes 200 let) se návštěvníci vydávají po naučné stezce, aby poznali historii keltského osídlení.




V obci aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů, který vznikl v roce 1935 a má v současné době přibližně 90 členů. Do té doby byl součástí SDH Holubov, které bylo založeno již 12. dubna 1908. Pravidelně se zúčastňují soutěží po celé republice.


Místní zvyky:

Do současné doby přetrvávají mezi obyvateli některé staré zvyky a v průběhu roku se slaví řada tradičních svátků, jako například Masopust, Velikonoční svátky s řehtáním a pomlázkou, stavění májů, posezení "pod kaštany" v Třísově na návsi a posvícenská zábava.

Krasetín


Osada je částí obce Holubov

Obec Holubov, 382 03

Nadmořská výška: 560 m.n.m.

Počet obyvatel: 137

Vzdálenost:
Holubov 900 m, Třísov 2300 m

 

Historie obce :

V pramenech uveden poprvé v r. 1372 jako Kraslethin, v r. 1541 a 1600 jako Krasletin, v r. 1720 a 1789 Krasetín a od r. 1854 jako Krásetín. Toto označení se užívá dodnes v obecné mluvě, přestože jako správný název má být Krasetín. Osada dříve patřila k panství krumlovskému a původní název zřejmě vznikl podle dvora Krasatova.

Přes Krasetín vede silnice od
Holubova k hájovně Vyhlídka, kde je dolní stanice lanovky na Kleť. Vede tudy i turistická a cyklistická stezka.



Na návsi je od roku 1948 vybudován Pomník obětem II. světové války, kdy v době heydrichiády byli popraveni krasetínští občané. Každoročně je zde konána vzpomínková slavnost.

V obci aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů, který má v současné době přibližně 60 členů. Pravidelně se zúčastňují soutěží po celé republice.


Místní zvyky:

Do současné doby přetrvávají mezi obyvateli některé staré zvyky a v průběhu roku se slaví řada tradičních svátků, jako například Masopust, Velikonoční svátky s řehtáním a pomlázkou, stavění májů a posvícenská zábava.

Lanovka na Kleť

Z vrcholu Kleti je výborný rozhled do všech světových stran, na Šumavu, Budějovickou pánev a za vhodného počasí jsou viditelné vrcholky rakouských Alp. V nejstarší kamenné rozhledně v Čechách je umístěna stálá výstava - Kulturní a přírodní význam Kleti. Na vrcholu Kleti se nachází Astronomická observatoř Kleť, pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích.

 


Technické zajímavosti a parametry :

Provoz lanové dráhy byl zahájen 1.7.1961. Stavba trvala dva roky a podílely se na ní Transporta Chrudim, Elektrozávody Praha a Vodní stavby Tábor.

Poprvé u nás byly použity podpěry trubkové konstrukce, nové kladkové baterie včetně uchycení a kladky s gumovými bandážemi. Délka lanovky je 1792 m, převýšení je 383 m, má 100 pevně uchycených sedaček, přepravní kapacita je 220 osob/hod a za celou dobu existence bylo přepraveno už více než 3 000 000 cestujících.

Počátkem 80. let probíhaly na lanové dráze rozsáhlejší rekonstrukce - nová elektroinstalace, nové sedačky a výměna všech kladkových baterií včetně kladek. Rozsáhlejší údržba probíhá 2 krát do roka (podzim, jaro), kdy není lanová dráha přístupna veřejnosti.

Popis lanové dráhy

Trať lanové dráhy tvoří nekonečné dopravní lano, které je vedeno pomocí kladek v kladkových bateriích na 22 traťových podpěrách tvaru "T".

V dolní stanici je umístěno napínací zařízení - závaží, přes napínací lano v horní stanici na betonovém základu poháněcí zařízení. Obě stanice mají nástupní a výstupní haly a provozní místnosti pro obsluhu a údržbu.

Zabezpečovacím zařízením je kontrolována poloha lana na traťových podpěrách, poloha napínacího vozu, přípustná rychlost větru, rychlost dopravního lana a nežádoucí zpětný chod.

U lanové dráhy je drážním zákonem definován tzv. "obvod lanové dráhy" - je vymezen svislými plochami vedenými ve vzdálenosti 3,0 m od osy dopravního lana, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy. Novelou zákona o drahách (23/2000 Sb.) je zakázán veřejnosti vstup do tohoto obvodu vyjma křížení s pozemními komunikacemi. Z toho vyplývá, že chůze pod lanovou dráhou je na vlastní nebezpečí.

Technické a provozní parametry lanové dráhy (LD)

Systém LD:

Osobní visutá LD jednolanová oběžná s pevným uchycením sedaček

Výrobce:

Transporta Chrudim

Nadmořská výška dolní stanice:

691 m.n.m.

Nadmořská výška horní stanice:

1074 m.n.m.

Šikmá délka LD:

1792 m

Převýšení stanic:

383 m

Umístění pohonu LD:

v horní stanici

Umístění napínání LD:

v dolní stanici

Systém napínání :

závaží

Napínací tah:

4480 kp

Tažná větev dopravního lana:

levá

Hlavní pohon LD:

komutátorový trojfázový derivační elektromotor se statorovým napájením, typ KB 84-6, 0-1550 ot/min. systém Winter - Eichberg

Výkon:

40 kW , napájený přes regulační transformátor

Průměr poháněcího lanáče:

3000 mm

Průměr napínacího lanáče:

3000 mm

Jmenovitý rozchod dopravního lana:

3000 mm

Dopravní lano-konstrukce:

průměr 28 mm typ Warrington 78 drátků

Napínací lano-konstrukce:

průměr 21,2 mm typ Seal 222 drátků

Počet vozů na trati:

100 ks

Nosnost vozu:

120 kg 1 osoba

Vzdálenost mezi vozy:

35,5 m

Časový interval mezi vozy:

18 sekund

Dopravní rychlost lana:

1,8 - 2 m/sec.

Revizní rychlost lana:

0,5 m/sec.

Teoretická přepravní kapacita:

220 osob/hod.

Doba jízdy vozu v jednom směru:

15 minut

Přípustná rychlost větru:

13 m/sec.

Kritická rychlost větru:

16 m/sec.


Holubovské hadce

Přírodní rezervace

Katastrální území : Holubov, Křemže, Třísov (okres Český Krumlov)

Výměra : 15,68 ha.
Nadmořská výška : 458 - 501 m
Vyhlášeno : 1972

Jedinečný komplex reliktních hadcových borů s výskytem hvozdíku kartouzku hadcového (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) a dalších vzácných rostlinných druhů.

Rezervace se rozkládá na severních a východních svazích lesa, které jsou rozbrázděné roklinami, nahoře přecházející v plošiny, v údolí Křemžského potoka, asi 0,6 km východně od obce Holubov.

V rezervaci je chráněna charakteristická flora a vegetace na hadcovém podkladě.

Hadce (serpentinity) ovlivňují zásadním způsobem složení rostlinných i živočišných společenstev všude tam, kde vytvářejí geologický podklad. Jsou to přeměněné bazické křemičitany. Pro jejich chemismus je charakteristický obvykle značný obsah některých kovů (nikl, chrom, kobalt aj.), působících ve větších koncentracích na většinu organismů toxicky. Významně se také v hadcových půdách uplatňuje vysoká koncentrace uhličitanu hořečnatého, který vzniká jako produkt přeměny a zvětrávání hadců.

 

Tak shledáváme, že na hadcových podkladech se obvykle vytváří typická vegetace, často velmi odlišná složením i strukturou od okolní vegetace na podkladech jiných hornin. Výběr druhů je určován schopností odolávat nepříznivým vlivům hadcového podkladu. Některé běžné druhy rostlin vytvářejí na hadcích specifické morfotypy, odlišující se v některých znacích od typických plemen. Jsou i takové druhy rostlin, které jsou svým výskytem vázány výlučně na hadcový podklad.

Hadce jsou v naší oblasti výskytem geneticky vázány na obvod granulitových masivů. Nepřekvapuje proto, že největší a nejvýznamnější výskyty hadců v jižních Čechách jsou právě v Křemžské kotlině na Českokrumlovsku.

Jedinou naší původní dřevinou, která trvale odolává toxickým vlivům hadcového podkladu, je borovice lesní. V dávných dobách, na sklonku poslední doby ledové, kdy i v podhorských oblastech jižních Čech bylo drsné, tundrové klima, byla borovice jedním z mála druhů odolných dřevin, které se roztroušeně vyskytovaly v otevřených formacích periglaciální tundry. Později byla borovice ze svých pozic vytlačena náročnějšími, zejména listnatými dřevinami, jejichž nástup byl umožněn postupným oteplováním a dalšími změnami klimatu. Pouze na takových stanovištích, která z nejrůznějších důvodů nemohla být osídlena náročnějšími dřevinami se udržela a převládla nenáročná borovice. Jedním z typů těchto stanovišť byly právě lokality na hadcovém podkladě. Můžeme proto právem hodnotit většinu těchto stanovišť jako reliktní, pozůstalé z pradávných dob vývoje naší přírody. Je samozřejmé, že dnešní bory na hadcových lokalitách jsou značně ovlivněny činností člověka, který krajinu v podhorské oblasti poměrně brzy kolonizoval a přeměnil pro své potřeby. S ohledem na vlastnosti hadcových podkladů se však právem můžeme domnívat, že šlo v těchto případech převážně o změny struktury, zatímco druhové složení zůstalo vcelku zachováno. Proto lze soudit, že dnešní vegetace na hadcových podkladech v naší oblasti je mnohem blíže předpokládanému původnímu stavu, než jiné typy vegetace. To je také jedním z hlavních důvodů výzkumného i ochranářského zájmu o tato území.

V rezervaci Holubovské hadce je zachycen jak typicky vyvinutý, řídký hadcový bor na svazích Křemžského potoka, tak i velmi charakteristická vegetace na navětralých výchozech horniny, které jako skalní lavice a stěny strmě spadají do údolí potoka.

 

Zvětráváním hadců vzniká řada zajímavých produktů, např. magnezit (uhličitan hořečnatý). Pozůstatkem těžby magnezitu v malém je několik slepých štol na území rezervace. Největší z nich je ve skalní stěně nad potokem. V hornině na stěnách štoly i v jejím okolí jsou dodnes patrné drobné i větší bělavé magnezitové žilky. Jiným pozoruhodným produktem přeměny hadců jsou opály, vyhledávané pro dekorativní vzhled. Známými nalezišti opálů jsou pole a kamenné snosy u Holubova. Bohouškovic, Chmelné, Stupné, Chlumečku a jinde v Křemžské kotlině. V navětralých hadcích jsou hojné i drobné granáty.

Podkladem jsou částečně serpentinizovaná ultrabazika (hadce), při okrajích území se vyskytují ortoruly. Hadce v této oblasti vykazují vysoký obsah hořčíku, niklu, chromu a kobaltu.

Převládající vegetací na svazích s jižní expozicí jsou řídké hadcové bory, náležející asociaci Asplenio cuneifolii-Pinetum, v nichž se vyskytuje řada teplomilnějších druhů. Půdy jsou zde velmi mělké a hadcový podklad často vystupuje až na povrch. Stromové patro tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris), ojediněle jsou vtroušeny i další dřeviny, např. smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur) aj. Porosty jsou převážně stejnověké, ve stáří 100-120 let, jen v severní části jsou mladé porostní skupiny – kotlíky s jedlí bělokorou.

V bylinném patře rostou kostřava ovčí (Festuca ovina, rostliny se sivě ojíněnými listy), bezkolenec (Molinia caerulea agg.), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), silenka nadmutá (Oberna behen), chrpa čekánek (Colymbada scabiosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vítod obecný (Polygala vulgaris), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), tomkovice jižní (Hierochlöe australis) aj. Na skalkách se roztroušeně vyskytuje silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). Floristicky je zajímavý výskyt svízele sivého (Galium glaucum) a řeřišničníku písečného (Cardaminopsis arenosa). Mírnější severní svahy, kde hadec nevystupuje až k povrchu a kde jsou hlubší a humóznější půdy, pokrývají acidofilní bory asociace Dicrano-Pinetum. Ve stromovém patře se zvýšenou měrou uplatňuje i smrk ztepilý (Picea abies). V bylinném patře dominuje bezkolenec (Molinia caerulea agg.) nebo třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), vesměs zde chybějí teplomilnější druhy. Holubovské hadce jsou jednou z lokalit na jihu Čech, kde roste kriticky ohrožený hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons).

Z faunystiského hlediska je zajímavý výskyt reliktního plže závornatky drsné (Clausilia dubia), která žije ve štěrbinách hadcových skalek. Dalším zajímavým nálezem plžů je sklovatka rudá (Daudebardia rufa) z nivy Křemžského potoka. Ze střevlíků jsou pozoruhodnější Carabus arcensis, preferující sušší lesní porosty s borovicí ve vyšších polohách, a náš nejmenší druh rodu - C. convexus. Střevlíček Pterostichus aethiops je horský a podhorský druh. Zajímavá je fauna dvoukřídlých. Pestřenka Baccha obscuripennis, vrtule Urophora quadrifasciata a kuklice Linnaemyia picta, Eumea mitis a Leucostoma simplex patří k teplomilným složkám fauny, ostrožka Thereva valida je podhorský druh sušších stanovišť. Na lipnici hajní vytváří nápadné hálky bejlomorka Mayetiola poae, známá v jižních Čechách jen z několika lokalit. Ve vlhkých biotopech u Křemžského potoka žije kalužnatka Thaumalea testacea, pestřenka Parhelophilus versicolor a další druhy. Fauna obratlovců není příliš pestrá, žijí zde především eurytopní lesní druhy. Nalezena byla také užovka hladká (Coronella austriaca).

V rezervaci bylo vytyčeno 5 trvalých ploch (velikost jedné plochy je 400 m2) pro sledování změn vegetace na hadcích. Fytocenologické snímkování probíhá od roku 1994. Severní část rezervace je od jižní části oddělena Křemžským potokem a místní prašnou cestou, která slouží převážně pro chataře.

Dnes je: 21.11.2017

Svátek slaví: Albert

Aktuality

Stanovení minimálního počtu členů OVK
více
Návrh rozpočtového výhledu na rok 2019-2020
více
Rozpočtové opatření č. 10
více
Rozpočet na rok 2018
více
Veřejná vyhláška - MZ ČR
více
Výluka lanové dráhy
více
Upozornění vlastníkům nemovitostí na potřebu ořezu dřevin
více
Informace dle zák. 106/1999 Sb.
více
Záměr pronajmout nebytové prostory
více
Rozpočtové opatření č. 9
více
Rozpočtové opatření č. 8
více
Oznámení o době a místě konání voleb
více
První zasedání OVK
více
Dražební vyhláška
více
Veřejná vyhláška MZ
více
Oznámení o zamýšleném převodu
více
Rozpočtová změna č. 8
více
Volby 2017
více
Pozvánka na jednání zastupitelstva obce
více
Rozpočtové opatření č. 7
více
Rozpočtové opatření
více
Rozpočtové opatření
více
Veřejná vyhláška
více
Závěrečný účet za rok 2016
více
SPÚ oznámení o zamýšleném převodu 2
více
SPÚ oznámení o zamýšleném převodu 1
více
Závěrečný účet RSOV r. 2016
více
Rozpočtové opatření č. 5
více
Pozvánka na jednání zastupitelstva obce
více
Návrh závěrečného účtu r. 2016
více
Rozpočtové opatření č. 4
více
Rozpočtové opatření č. 3
více
Trh lokálních produktů Blanského lesa
více
Vakcinace proti vzteklině
více
Veřejná vyhláška
více
Výroční zpráva za rok 2016
více
Výroční zpráva za rok 2016
více
Výroční zpráva za rok 2015
více
SO Podkletí návrh závěrečného účtu za rok 2016
více
Veřejná vyhláška Finančního úřadu
více
Vodné a stočné za rok 2016
více
Dětský den na Kleti
více
Dětský den na Kleti
více
Nabídka volné pozice
více
Nabídka volné pozice
více
Obec Holubov - zveřejnění záměru prodat parcelu č. 115/3 v Holubově a v k. ú. Holubov
více
Obec Holubov - zveřejnění záměru prodat parcelu č. 225/27 v Holubově a v k. ú. Holubov
více
Ročník 2017
více
Informace podle zákona 106/1999 Sb.
více
Rozpočové opatření 1 a 2 2017
více
Rozpočtový výhled na r 2018-2019
více
Rozpočet 2017
více
Oznámení o zveřejněných dokumentech
více
Svazek obcí Podkletí - rozpočtový výhled
více
Veřejná vyhláška
více
Pozvánka na jednání Zastupitelstva obce
více
Veřejná vyhláška
více
Zemřel starosta - pan Jaroslav Fraňek
více
Obecně závazná vyhláška obce Holubov o nočním klidu
více
Nabídka nové služby pro placení daně z nemovitosti
více
Informace k dani z nemovitých věcí - zdaňovací období 2017
více
Krajský úřad - záměr směny
více
Obecně závazná vyhláška 1/2016
více
návrh rozpočtu RSO Podkletí
více
Pozvánka na veřejné zasedání OZ
více
Návrh rozpočtu RSOV 2017
více
Návrh rozpočtu na rok 2017
více
Ptačí chřipka - informace pro veřejnost
více
Oznámení o výběrovém řízení
více
Podklady k vyúčtování - DA Holubov
více
Oznámení o zamýšleném převodu
více
Kontrola kotlů
více
Oznámení o konání jednání ZO
více
Záměr obce uzavřít dodatek ke smlouvě
více
Odstraňování dřevin
více
Oznámení o době a místě konání voleb
více
Veřejná vyhláška
více
Informační leták Obec Občanům - vysoutěžené ceny
více
Informační leták Obec Občanům
více
Informace k volbám
více
Z Českých Budějovic na Kleť a do Holašovic
více
Veřejná vyhláška
více

Z Českých Budějovic na Kleť a do Holašovic


Veřejná vyhláška
více
Pozvánka na jednání zastupitelstva obce
více
Návrh závěrečného účtu 2015
více
pozvánka na VH
více
Informace o pořizování cestovních dokladů pro děti
více
Veřejná vyhláška - ochrana bobra
více
Zavření přejezdu v Holubově
více
Veřejná vyhláška - přechodná úprava provozu
více
Veřejná vyhláška FÚ Jč kraje
více
Veřejná vyhláška
více
Ročník 2016
více
Závěrečný účet Podkletí
více
Chata pod Kletí
více
Rozhodnutí KU-ODSH
více
Pozvánka na jednání zastupitelstva obce
více
Veřejná vyhláška Ministerstva zemědělství
více
Kotlíkové dotace informace
více
Informace o ceně vodného a stočného pro rok 2016
více
Informace k dani z nemovitých věcí na rok 2016
více
Informace finančního úřadu
více
Tříkrálová sbírka
více

Anketa

Líbí se Vám nový vzhled stránek?

Ano
odpověď Ano (86%)
86%
Ne
odpověď Ne (14%)
14%