Spolky a sdružení
Historie společného hasičského sboru 1908 - 1935
Dne 20. května 1882 byl na 1. valné hromadě založen „Hasičský sbor křemežský“ o počtu dvanácti sborů. Jeho součástí byli i občané obce Holubov. Založením dobrovolného hasičského sboru v Holubově v roce 1908 přestoupilo „veškeré holubovské členstvo“ ze Sboru křemežského do nově utvořeného sboru v Holubově. Dobrovolný sbor byl založen z iniciativy Václava Dítky, Jana Valenty, Tomáše Frojdy, rolníků z Krásetína, Jana Šimka a Jana Honetšlegra st. z čp. 20, rolníků z Třísova. V neděli dne 12. dubna 1908, v den oslavy šedesátiletého jubilea Jeho Veličenstva císaře rakouského a krále českého Františka Josefa I., se sešlo u Litvanů v Holubově 41 občanů proto, aby se zavázali k dobrovolné pomoci při požáru, při ochraně jednotlivců i obcí. O tomto rozhodnutí je doklad v knize zápisů ze dne 12. 4. 1908 u Litvanů, následně u Dítků, poté u Churanů. Později je zde vybudována prodejna Jednoty a nakonec prodejna Vltavín.
Rozdělení sboru:
Činnost požárního sboru v Holubově byla velmi pravidelná a aktivní. Vznikla zde také snaha odpoutati Křemežsko od Velešínské župy a založiti novou župu pod Kletí. Tato snaha přiměla roku 1934 hasičské sbory na Křemežsku k dohodě, že při župních volbách zvolí činovníky z Křemežska a budou usilovat o to, aby sídlem župy byla Křemže, popřípadě by se utvořila samostatná župa s názvem Podkletí. Tento požadavek hlavně prosazovali okrskový náčelník Karel Pešl z Třísova, členové župního výboru František Urban z Třísova, Jan Soukup z Chlumu a další. Snad by se utvoření samostatné župy v Podkletí bylo zdařilo, ale sbory Rojšín a Chmelná byly proti. Česká hasičská jednota v Praze to vzhledem k nejednotnosti požadavku I. okrsku nepovolila. Při hlasovacích soubojích v župě bylo vidět, že hasičské sbory na Křemežsku s velkým počtem členů, ale malým počtem sborů nikdy neprosadí svá vlastní přání a tužby a začalo být uvažováno o rozmnožení počtu sborů v našem okolí. Byly založeny nové sbory ve Slavči, Stupné, Lhotce, Loučeji a bylo uvažováno o rozdělení vlastního sboru na tři samostatné sbory - Holubov, Krásetín a Třísov. Dalším, také závažným důvodem pro rozdělení bylo to, že pro tři sbory se získá více na podporách ze zemského věcného fondu než pro sbor jeden. Také se bude intenzivněji a s větším prospěchem propagovat a posilovat hasičská myšlenka v obci. Tak došlo na řádné valné hromadě konané dne 17. listopadu 1935 po obšírné debatě k jednomyslnému usnesení sbor Holubovský rozdělit a založiti v Třísově a Krásetíně samostatné hasičské sbory. Na valné hromadě konané dne 1. března 1936 bylo jednomyslně usneseno, že stávající sborové jmění se rozdělí po uhrazení výloh na tři stejné díly.
Historie Sboru dobrovolných hasičů Holubov po roce 1935 do současnosti
Rozdělením společného sboru v roce 1935 došlo v roce následujícím k menšímu útlumu spolkové činnosti. Přesto byla organizována poplachová cvičení ve sboru včetně účasti na cvičeních v okrsku. Zejména se tato cvičení týkala dálkové dopravy vody. Rušné časy, které se dotýkaly i hasičů, se snažil sbor zpříjemnit konáním různých kulturních podniků a slavností pro své členy i pro veřejnost. Dochází k rozpadu žákovské
družiny nedostatkem cvičitelů. Rok 1938 je 30. výročím založení sboru Holubov. Slavnost se koná 17. června 1938. U příležitosti 30. výročí se uskutečnil župní sjezd Župy č. 26 Velešínské. Jakoby počasí vědělo, že se nad republikou stahují mraky, celý den pršelo. Uvedený župní sjezd byl poslední v trvání Župy č. 26 Velešínské.
Následující rok 1939 je Župa č. 26 Velešínská zrušena a sbor Holubov byl zařazen do I. Obvodu Okresní hasičské jednoty (OHJ) Českobudějovické č. 62.
Po osvobození v roce 1945 byla řádná činnost sboru obnovena.
V roce 1949 byla vybudována vodní nádrž na návsi v Holubově.
Rokem 1951 dochází ke sloučení Sboru dobrovolných hasičů Holubov, Krasetín a Třísov v Místní jednotu.
Rokem 1952 začínají pravidelné soutěže družstev v okrscích a okrese. Do těchto soutěží se sbor Holubov zapojuje družstvem mužů a žáků. Velitel sboru provádí výcvik jak mužů, tak i žákovského družstva. V tomto roce je postavena nová sušárna hadic na návsi.
V roce 1953 přichází do sboru nová stříkačka PPS-8, která je ve sboru dodnes. Je prováděna odborná příprava členů sboru a 7 členů získává odznak „Vzorný hasič“.
Celou činností sboru se prolíná práce na úseku prevence, která je jednou z nejdůležitějších činností hasičů. Že byla dělána dobře, nejen vlastními prohlídkami objektů, ale k tomu působením na spoluobčany, nedocházelo v obci k požárům. Neopomíjela se příprava jednotky sboru, který pravidelně prováděl přípravu nejen pro soutěže, ale hlavně pro případ možného požáru. Nezapomnělo se ani na kulturní vyžití členů a občanů, ať to byly pravidelné plesy, masopust, stavění máje nebo táborák na rozloučenou s prázdninami. Všechny tyto akce probíhají i nadále a budou zachovány.
Historie Sboru dobrovolných hasičů Třísov
Samostatný Sbor dobrovolných hasičů v Třísově byl založen na valné hromadě dne 29. prosince 1935 v hostinci U Kavěnů. Členská základna čítala 53 členů, starostou byl zvolen Honetšlégr Matěj. Válečná léta pak činnost omezila, ale nezastavila. Po osvobození naší vlasti od fašismu měl sbor 65 členů a starostou byl zvolen Karel Pešl. V létech 1950 až 1954 došlo v důsledku sloučení národních výborů také ke sloučení hasičských sborů do Požární jednoty Holubov. Na přelomu 50 - 60 tých let čítala členská základna 63 členů, předsedou byl zvolen František Bína. Velký rozvoj je datován od počátku 70 tých let. Základna se zvýšila na 83 členů. Na přelomu 80. a 90. let měl náš sbor 87 členů. Po nástupu 21. století má sbor kolem sta členů.
Historie Sboru dobrovolných hasičů Krásetín
Dne 20. 6. 1935 byl založen dobrovolný hasičský sbor Krásetín. Stalo se tak po rozdělení dobrovolného sboru Holubov. Členové sboru se pravidelně scházeli, mladí hasiči pravidelně cvičili v požárním útoku. Pořádali se kulturní akce, jako zahradní slavnosti, kde mladí ukazovali cvičení ze žebříku, dále plesy a posvícenské zábavy. V době okupace Německem byla veškerá kulturní činnost sboru zakázána a tak byla práce zaměřena na zdokonalování se v požárním útoku.
Historie naší školy
Stavbou školy v Holubově byla v roce 1891 pověřena nově ustavená školní rada poté, co přestala dostačovat kapacita školní budovy ve Křemži. Stavba byla zadána mistru zednickému Janu Patchovi z Českých Budějovic a mistru tesařskému Václavu Stockingerovi ze Šindlových Dvorů. Již 17. srpna 1893 byla budova úředně předána, 3. září 1893 byla vysvěcena a 18. září 1893 v ní bylo zahájeno vyučování. Do dvou tříd bylo zapsáno celkem 151 žáků. Protože škola dále nemohla pojmout stále se zvyšující počet dětí, bylo v roce 1898 na původně přízemní budovu přistavěno druhé patro a škola byla přeměněna na trojtřídní. To už bylo do školy zapsáno kolem 200 žáků.
V době 2. sv. války musela škola uvolnit jednu třídu pro Německou školu, kam docházely především děti německých osídlenců z vystěhovaných českých statků. Po válce tato Německá škola opět zanikla. Ve školním roce 1945/46 navštěvovalo školu 97 žáků, v dalších letech po odchodu mnoha rodin do pohraničí se tento počet pohyboval kolem sedmdesáti.
V roce 1948 byla po 55 letech provedena nákladná oprava školní budovy. Byla vyměněna a nově zasklena venkovní okna, která byla již téměř rozpadlá, provedena kompletní oprava elektroinstalace a osvětlení, zaveden školní rozhlas a škola byla celá vymalovaná. Sociální zařízení ve škole byla vybudována v roce 1954. V roce 1970 bylo ve škole zřízeno ústřední topení, zpočátku na koks, později předěláno na topný olej.
V roce 1997 v souvislosti s plynofikací obce přeměněno na topení zemním plynem. V dalších letech byla vyměněna okna, proběhla rekonstrukce střechy a úprava zahrady.
Junák
Za založení skautského střediska u nás můžeme poděkovat Františku Medvědovi Hranáčovi, faráři a skautovi, bez jehož nadšení, elánu a zkušeností, by zde skauting těžko vznikl. Začátky nebyly jednoduché, ve středisku jsme měli pouze dva skauty, ostatní jsme byli nováčci, takže zdrojem čerpání veškerých informací nám byli právě oni. Odborná literatura byla těžko dostupná a byli jsme vděčni za jakýkoli podnět, radu a inspiraci. Nicméně se tehdy sešla parta mnoha lidí nadšených ideou skautingu, kteří mu byli ochotni věnovat svůj čas a energii a mnohdy i své vlastní prostředky pro vybudování materiálního zázemí.
Založení našeho oddílu v Holubově se datuje na březen 1990. Třetí oddíl chlapců v Holubově, které vedl Otakar Prušák a zástupce Václav Martínek, měl 24 chlapců. Třetí oddíl dívek v Holubově vedla Helena Fraňková a zástupkyně Dana Šulcová, měl 27 děvčat. Klubovnu pro schůzky jednotlivých družin nám hned v počátcích ve svých prostorách poskytl Obecní úřad v Holubově.
Historie Mysliveckého sdružení Holubov
Před 2. světovou válkou bylo vykonávání práva myslivosti vázáno na vlastnictví honiteb. Nejprudší rozvoj zaznamenala československá myslivost až po 2. světové válce. Od roku 1947 vzniká v Holubově Myslivecké sdružení.
Mezi hlavní činnosti našeho MS patří převážně péče o zvěř, což znamená dodržování plánů chovu a lovu zvěře. To zahrnuje zimní přikrmování, tlumení škodné, snižování ztrát mláďat při sklizňových pracích, zamezování výskytu různých onemocnění zvěře formou vakcinací, pravidelným odesíláním předepsaných vzorků střelené zvěře k laboratorním rozborům apod. S tím souvisí vybudování celé řady mysliveckých zařízení, jako kazatelen, posedů, zásypů či krmelců a neustálá jejich oprava zajišťující bezpečnost při provozování.
Klub Holoubek
Nápad založit mateřské centrum v Holubově se zrodil v létě roku 2000 v hlavách tří maminek Laury Haug, Heleny Čížkové a Hanky Ondrákové.
Obecní zastupitelstvo a Sbor dobrovolných hasičů v Holubově nám umožnili bezplatné užívání místností v hasičské zbrojnici. Provedly se menší úpravy prostoru - koberce, stolečky pro děti, police na hračky. A bylo možné zahájit činnost. A co je naší náplní? Jak již prozrazuje logo našeho klubu, chceme si společně s dětmi předškolkového věku hrát, kreslit, cvičit, zpívat a nalézat nové přátele. A to platí nejen pro děti, ale i jejich maminky.
HOlubovský KUlturní Spolek HOKUS o. s.
Začátkem roku 2007 vzniklo občanské sdružení HOlubovský KUlturní Spolek HOKUS o.s.. Spolek má nyní 16 členů. Sdružení chce přispívat k celkovému rozvoji kulturního a společenského dění v obci Holubov.
Pořádáme akce nejen pro své členy, ale i pro ostatní obyvatele Holubova a okolí.
LAMPIONOVÝ PRŮVOD – děti i s rodiči prošli za zpěvu lidových písniček Holubovem a na kopci za hasičárnou jsme průvod zakončili opékáním buřtů
ŠTRÚDLOVÁNÍ – vůně čerstvě upečených štrúdlů se linula Restaurací u Mária v Holubově.
MASOPUSTNÍ PRŮVOD – růžičková i střapatá koleda prošla Holubovem, zatančila, zazpívala a popřála hodně zdraví, štěstí i spokojenosti
Fotbal v Holubově
Dle pamětníků byl holubovský fotbal ukončen kolem roku 1947, kdy se hrálo na travnatém hřišti u rybníka. Další období holubovské kopané je možno označit kolem roku 1960, kdy byla založena Tělovýchovná jednota ARTYPA HOLUBOV.
V létech 1960-1962 se podařilo za podpory MNV Holubov vybudovat fotbalové hřiště u nádraží ČD v Holubově. Holubovské mužstvo dospělých zahájilo okresní soutěže v kopané v r. 1962. Toto mužstvo během krátké doby postoupilo do okresního přeboru a vždy se umisťovalo v první polovině okresního přeboru.
Lanová dráha obce Holubov s. r. o.
Od roku 1961 vozí turisty na Kleť lanová dráha, V roce 1994 ji obec Holubov získala bezplatným převodem od ČSAD Český Krumlov.
Nejprve jsme ji provozovali jako vedlejší hospodářskou činnost a v roce 2000 jsme založili společnost s ručením omezeným se 100% účastí obce. Lanovka má 3 stálé zaměstnance a několik brigádníků.